ČOČKA

Tam kdesi na východě, uprostřed nekonečných plání a vinic, tam kde čas se courá pomaleji leží osada již zovou Křepice a tam v hliněné chýšce postava hněte zem černější než saze. Už je poznávám, je to polétavec a kapsavoun - Naramští bůžkové z hlíny uplácaní - pak postava bere do ruky buben a polnici - je to ona - MATKA RODU! Hypnotizujícím rytmem a kvílením děsivějším než noc svolává svůj kmen. A tu se objevují postavy, do ruky berou podivuhodné inštrumenty, je o kmen Čočínů a přišel čas obětování..